Ve třech kapitolách přináší tato studie důraz na zásadní roli formy, tj. literární podoby textu při analýze starozákonních látek. Forma, tj. podoba, kterou látkám vtisknul vypravěč, přináší posluchači podněty, které jej mají navádět při analýze (exegezi) zvěsti starozákonních textů.
Analýzou formy v knize Jozue se ukáže, že klíčové sdělení představují Hospodinovy výroky citované vypravěčem. Tato autentická slova z jiného světa tvoří program knihy Jozue.
Vypravěč je prezentuje jako nosné sdělení (tvoří páteř spisu) a seskupuje je do několika trsů podle místa, kde byly proneseny. Svaté (tj.
Hospodinovo) slovo je v knize Jozue vypravěčem vyzdviženo (zdůrazněno) několika způsoby: a) je citováno (dopadá přímo na poslucha če: ten zná jeho obsah přímo od Hospodina). Obsah Hospodinových výroků tvoří jak rozkazy Jozuovi, tak aktuální pokyny (Jozue nemůže dělat, co uzná za vhodné); b) je většinou uvedeno na počátku všeho dění, tzn., nadřazeno dalšímu sdělení; c) je vypravěčem opakováno a rozvedeno (aktualizovaný), neboli akcentováno; d) je Jozuem realizováno, tj. proměněno v čin (zhmotněno); e) vždy uvádí do chodu sled velkých událostí, čehož ilustrací jsou narativní pasáže v knize Jozue.