Abstrakt
Historický vývoj profesního a nyní kariérového poradenství, zrcadlí potřebu diferencovaného přístupu k osobnosti studujícího člověka v profesní přípravě obecně, ale také v akademickém vzdělávacím prostředí. Toto tvrzení lze doložit některými základními teoriemi, jako například Hollandovou teorií kariérového poradenství, myšlenkovou oporou z publikace "Osobní kariéra" Františka Bělohlávka,či gendrově prosazovanými změnami v profesním poradenství reprezentovanými například Ericou Burmanovou a mnoha dalšími.
Na vývoj metod, oblastí a nástrojů vysokoškolského kariérového poradenství má významný vliv složitost struktury akademického vzdělávání, celoživotní proces změn člověka i potřeba udržovat aktivní schopnost adaptovat se na měnící se podmínky pracovního trhu.V akademickém prostředí jsou cílové skupiny vyžadující při vstupu ale i v průběhu vzdělávací cesty specifickou poradenskou podporu. Jsou to zejména uchazeči o studium, studenti prvních a posledních ročníků a studenti studijně a pracovně znevýhodněni.