Abstrakt
Zástupci odborností, které hrají roli v procesu diagnostiky a léčby pacientů s nemalobuněčnými karcinomy plic - NSCLC, se shodli na odpovědích na základní otázky (odběr tkáně, stanovení morfologické diagnózy, získání materiálu pro genetické testování, vlastní stanovení mutací a léčba). Testováni by měli být automaticky všichni pacienti s NSCLC, kteří jsou kandidáty léčby inhibitory tyrozinkinázy (TKI) receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR).
Odběr materiálu na genetické testování však nesmí vést k ohrožení stanovení histopatologické diagnózy. Testuje se přítomnost somatických mutací v exonech 19 a 21 genu EGFR.
Pokud se objeví pozdní relaps nádoru, je doporučeno zvážit otestování nově odebraného vzorku. Testující laboratoř musí být schopná provádět molekulárně genetické vyšetření pomocí nejméně dvou nezávislých metod.
Esenciální je těsná spolupráce mezi histopatologickou a molekulárně genetickou laboratoří a zajištění externí kontroly kvality.