Abstrakt
V naší práci jsme se rozhodli vyhodnotit výskyt osifikací žeberních chrupavek ve vzorku české populace, ověřit existenci pohlavního dimorfismu osifikací a zdokumentovat vývoj osifikačních změn na mikroskopické úrovni a tím přispět k lepšímu pochopení procesu osifikace v hyalinní chrupavce lidských žeber. Ke studiu osifikací jsme užili klinické rentgenogramy a rentgenogramy sekčního materiálu.
Mikrostrukturu chrupavky jsme studovali na materiálu odebraném při pitvě. Využili jsme metody histologické, histochemické a imunohistochemické.
Tato práce dokázala, že osifikace v žeberních chrupavkách probíhá ve formě dvou samostatných, lokalizací i časem oddělených osifikačních procesů, které jsou zcela fyziologickým procesem doprovázejícím stárnutí. Potvrdili jsme existenci dvou pohlavně specifických osifikačních modelů, které lze využít ke stanovení pohlaví.
Zpochybnili jsme existenci dalšího pohlavně specifického osifikačního modelu a ukázali, že lze tento model použít k přesnějšímu odhadu věku jedince.