Abstrakt
Studie se zaměřuje na analýzu vybraných progymnasmat, která lze v apokryfních Skutcích Pavla a Thekly nalézt. Za stěžejní lze považovat éthopoiia.
Toto "školní cvičení" lze definovat jako napodobení charakteru osoby, který se zjevuje v řeči za specifických okolností a je ideální pro užití v romancích či antických románech. éthopoiia je vlastně prosópopoiia lidské osoby, a to buď specifické, či osoby určitého druhu (např. apoštola). Druhé progymnasma, které je možné zmínit a pojednat, je ekfrasis, čili popis.
Theón Alexandrijský pojednává ekfrasis jako oddělené progymnasmatické cvičení a definuje ho jako deskriptivní pojednání, které má zachytit to, co je živě zobrazeno před očima (posluchačů). Subjekty, kterých se ekfrasis týká, jsou rozdílné a zvláště je zde nutné zmínit popis osob.
Ve Skutcích Pavla a Thekly je podán fyziognomický popis apoštola Pavla (AThe 3), který není zaměřen na popis Pavlovy mužné krásy, ale metonymicky, z určitého úhlu, odkrývá apoštolovo "nitro", což je v souladu s "žánrem" skutků a autorovým cílem prezentace Pavla v těchto apokryfních skutcích. Obě progymnasmata charakterizují Pavlovu osobu a formují čtenářův pohled na Pavla a evangelium, které hlásá.