Abstrakt
Ztraceni v nekonečné, vyprahlé pustině, putujíce beze směru, ukazují nám tito zbojníci předislámské arabské poesie odvrácenou tvář arabské společnosti před příchodem islámu. Tato studie se za využití jejich básní jako srovnávacího rámce pokouší určit, jakou měrou je možné aplikovat na tuto poesii paradigma rituálu přechodu.