Sametová revoluce otevřela možnost objektivního zkoumání vědeckého přínosu Gollovy školy a zejména dlouho odmítaného Josefa Pekaře. S ohledem na dosud vydanou literaturu se stať pokouší objasnit hlavní problémy Pekařova výkladu dějin, problémy s vydáním třetího dílu jeho Knihy o kosti,vyložit jeho politické aktivity v době první světové války a jeho pojetí historického státního práva a v souvislosti s jeho chápáním národa ukázat Pekařův vztah k českým Němcům a také jeho prokazatelný antisemitismus.