Článek se pokouší analyzovat a kriticky reflektovat přínos Emmanuela Lévinase k myšlení o lidských právech. Východiskem je známá Lévinasova kritika kantovského etického univerzalismu a autorovo založení lidských práv na bezpodmínečně kladené odpovědnosti za druhého člověka.
Lévinas poukazuje na souvztažnost vědomí lidských práv s rozvojem moderní technické civilizace, jež činí jejich hájení často teprve možným, a současně i na dvojsečnou povahu tohoto vztahu, kdy technika je nejen podmínkou, ale i stále mocnější překážkou naplňování lidských práv. Z tohoto bodu se odvíjí úvaha o tom, nakolik lze lévinasovskou představu lidských práv jako práv druhého člověka v současných podmínkách vůbec považovat za realizovatelnou.
Děje se tak v konfrontaci s některými jinými soudobými příspěvky k lidskoprávní problematice z filosofického a sociologického úhlu pohledu.