Abstrakt
Příspěvek tematizuje na základě analýz H. Arendtové v Původu totalitarismu a na pozadí některých Hegelových dialektických prvků z Fenomenologie ducha strukturu specifického režimu řeči, kterým je ideologie, a její vnitřní požadavek po sebe-uskutečňování, jehož nejextrémnější podobou je mašinérie totalitního teroru.