Abstrakt
Autor popisuje užití němčiny v textech Jakuba Demla od začátku jeho tvorby do roku 1937. Po lingvistických výkladech, které zdůrazňují důležitost vstupní předpokladové báze a střídání kódů, je popisována jazyková situace v Demlově rodině.
S ohledem na autorův život a dílo je popisována zkušenost s cizím jazykem, který dokáže 'zachránit' nebo 'zabít'. Větší část článku se věnuje z komunikačního hlediska studiu Zapomenutého světla a Písně vojína šílence, konkrétně rozboru německy psaných pasáží.