Kapitola 8: Symboly vody a ženy na vybraných příkladech z moderní bengálské literatury v kontextu mytologické tradice
2007
Abstrakt
Homologie ženy a vody se v moderní bengálské literatuře (zejména poesii) objevuje v různých aspektech: jako archetypální symbol stvoření a zničení, symbol lůna jako počátku i konce života a znovuzrození (konotující lůno fyzické i nekonečné), též lůna jako temné tajemnosti; je symbolem trvání, uchovávání života, symbolem prchavosti a neuchopitelnosti, tradičním mužsky psaným poetickým symbolem půvabu a krásy. V demystifikující, subverzivní (nejen žensky psané) poetické imaginaci může být tato homologie konstruována i jako symbol věčného propojení vody s ženským principem, může artikulovat specifické pojetí ženské identity.