Abstrakt
Základním cílem studie je ukázat rozdílnosti Hegelova a Schellingova rozumění smyslu bytí. V této souvislosti se zaměřuje na rozdílnou interpretaci logické spony "je" subjekt-predikátového výroku "S je P" u těchto dvou autorů.
U Hegela je tato spona interpretována jako bytování bytí jako pojmu, u Schellinga pak jako bytování bytí jako budoucnosti. Prostřednictvím tří kroků - "povaha spekulativní věty", "emfatická jednota", "problém logických a časovacích syntéz" - se studie pokouší zviditelnit motiv ducha, jeho zjevování a jeho žitý smysl.
Textově studie vychází z Hegelovy Předmluvy k Fenomenologii ducha a Schellingova Původního podání filosofie zjevení.