Abstrakt
Kniha zkoumá skupiny neusedlého obyvatelstva v raněnovověkých Čechách, jež vymezuje stálou či dočasnou absencí vrchnostenské vazby. Zaměřuje se nejen na normu a praxi pronásledování těchto skupin, mj.
Cikánů, ale také na jejich sebevnímání a strategie přežití, které zkoumá zejm. na základě výslechů. Kniha hledá souvislost mezi identifikací obyvatelstva, kontrolou jeho stavu a pohybu, přesným vytyčováním hranic a utvářením moderního státu.