Antisens a antigene oligonukleotidy (ON) jsou atraktivní látky pro genovou terapii, jejich hlavním nedostatkem z pohledu rutinního používání je neefektivní buněčný uptake a nízká dostupnost v místě působení. Přidáním různých lipofilních konjugátů k ON zlepšuje jejich buněčnou dostupnost jak bylo již dříve prokázáno.
My jsme studovali buněčné vychytávání různých modiffikací ON, jejich cytosolickou a jadernou distribuci u savčí buněčné linie Hep2-EGFP-NLS. Srovnávali jsme účinnost vychytávání ON a LNA, obojí konjugované s cholesterolem na 5´ konci.
Všechny ON byly na 3´konci značeny fluorescenční Cy5 barvou. Provedli jsme srovnání vychytávání a kinetiky ON jak při přidání ON do media, tak po použití permeabilizace streptolysinem-O.