Abstrakt
Tato studie se zabývá vlivem rozdílných modelových předpokladů na určitelnost stacionárních stavů v jednosektorovém modelu ekonomického růstu s externalitami v produkční funkci. Ukazujeme, že efektivní veřejné výdaje za předpokladu možného přehlcení, kombinované s měnícím se kapitálovým využitím, mohou vést k neurčitelnosti stacionárního stavu při velmi nízkých stupních rostoucích společenských výnosů z rozsahu.
Model kalibrujeme na základě existujících daňových režimů v USA. Osvětlujeme problém v literatuře uváděných rozporuplných efektů progresivního zdanění na stabilitu stacionárního stavu.
Závěrem extenzivně diskutujeme znaky modelu, které vedou po prolomení stability sedlové cesty k neurčenému stacionárnímu stavu namísto stacionárnímu stavu explozivnímu