Článek analyzuje ve světle současných církevních dokumentů jednu z praxí přítomných v katolické církvi, tzv. uzdravení rodových kořenů. Studie rozebírá především nejvýznamnější zdroj této praxe v ČR, totiž knihu Kennetha McAlla, Uzdravení rodových kořenů, a hodnotí její vnitřní hodnověrnost a logiku, a posléze dochází k problematickým bodům teoretické základny této praxe v kontextu katolické nauky.
Autoři nacházejí rozpory mezi touto praxí a katolickou naukou na biblickém základě v otázce redukce zla a svobody člověka. Závěrem studie představuje hypotézu, podle níž je uzdravení rodových kořenů reakcí na duchovní vakuum, které současný člověk prožívá, a že představy s touto praxí spojené mají blízko nejen k některým projevům současné populární kultury, ale též k asijskému šamanismu.