Abstrakt
Studie představuje některé zásadní prvky Ambrožovy nauky u eucharistii. Rozvíjí pojem eucharistie jako chlebu života, pokrmu na cestu a zastavuje se zvláště u dvou prvků: odpuštění hříchů a duchovního sňatku.
Zvláště pojetí eucharistie jako prostředku k odpuštění hříchů je velmi originální a představuje pozvání pro milánské křesťany, aby každodenně žili z Krista, který se pro ně dnes a denně vydává. Ambrož užívá prostředků velmi osobní symbolické teologie, aby přinesl nejen pochopení církevní nauky, ale také touhu po spojení duše a církve s Kristem.
Kromě toho nabízí eucharistii jako reálnou odpověď na skutečné potřeby křesťanů své doby, nikoli pouze jako ustanovení, které církev přijímá z Písma a tradice, a jehož si váží a kterou slaví, protože ví, že jde o cosi vzácného.