Autor se v dané práci zabývá fenomény Vorwissen, Vorverständnis a hunch theory. V úvodu poukazuje na složitost a terminologickou nejednoznačnost celého tématu.
Uvádí, že v české právní vědě dochází k zaměňování těchto termínů. V další části poukazuje na souvislosti s hermeneutikou, která umožňuje řadit termíny do různých kategorií.
Dále se snaží pojmy objasnit. Následovně řeší možnosti projevení těchto jevů.
Hlavní možnosti projevení vidí v samotné osobnosti soudce, kde uvádí příklady dvou případů, v nichž mohou osobnost a životní zkušenosti soudce hrát značnou roli na konečné rozhodnutí. Další možnost pak vidí v procesu subsumpce a právotvorby, kde se věnuje právní i skutkové stránce.
Eventuální zkoumání těchto jevů, jimž je věnována další část, potom vidí v soudcovském profilování, kde představuje přehled některých vlastností, jež mohou být do profilů zahrnuty, a také v analýze soudních rozhodnutí typu hard cases. Rozebírá i dva konkrétní případy.
V poslední části řeší možný význam pro společenský dopad, kde rozebírá otázku akceptace soudních rozhodnutí, v níž bude hrát hlavní roli přesvědčivost, a také možnost případné reprezentativnosti soudců, která je ale spíše jistým návrhem na případnou diskusi. V závěru potom rozebírá možnosti předcházení negativním vlivům, jež z těchto jevů plynou.
Domnívá se, že určité východisko může být nalezeno v důrazu na vzdělávání právníků a v sebeuvědomnění.