Recenze se zaměřuje na dvě centrální konstanty Fulkovy monografie, jejichž osa směřování je patrná již z názvu knihy Od ideologie k fantasmatu: první by bylo lze shrnout jako boj s tím, co Barthes porůznu nazývá "referenční iluzí", čili kritika realismu a naivně chápaného pojmu (literární) reprezentace jakožto kritika ideologie a druhou tvoří postupné formování "osobité teorie subjektu a psychického prostoru, v níž jsou ústředními pojmy těla, fantasmatu, touhy či imaginárna". Celá kniha je pak hledáním odpovědi na otázku, jak lze tyto oblasti spojit a konfrontovat.
Kombinace dvou "metod", tedy disciplinovaného close reading a "nerozrůzněného oka" tvoří společně aktivní princip četby, který Fulka nejen hlásá, ale především naplňuje.