Abstrakt
Písemný informovaný souhlas je pro většinu českých seniorů novinkou. Jsou popsány základní dvě strategie, které vůči nim uplatňují lékaři. Častější je podceňování rozhodovacích schopností seniorů, méně časté je naopak jejich přecenění.
V prvním případě zůstává senior nepoučený a podpis informovaného souhlasu je formální. V druhém případě senior postrádá "dobrou radu" a lékař je překvapen jeho aktivní rolí.
Závažným a neřešeným problémem je nezpůsobilost některých nemocných seniorů k právním úkonům, nikoliv de iure, ale de facto.