Zkušenost s angioedémem má významná část populace. Z patogenetického hlediska ho lze rozdělit na histaminem či bradykininem indukovaný.
Oba se zásadně liší původem, klinickým obrazem i léčbou. Článek klade důraz zejména na angioedém indukovaný bradykininem zahrnující klinické jednotky: hereditární angioedém, angioedém indukovaný ACE inhibitory a získaný angioedém. Jedná se často o poddiagnostikované onemocnění, které bez adekvátní léčby mohou vést i k úmrtí.
Klíčovými v léčbě jsou C1 inhibitor či blokátor bradykininových receptorů. Léčba kortikoidy, antihistaminiky či adrenalinem v těchto případech selhává.