V dnešním světě, kdy jsme více než kdy předtím konfrontováni s vizuálními obsahy, se zdá být zkoumání vizuálních forem stále produktivnější a to obzvláště v rámci kulturní a sociální antropologie, kde stojí zkoumání a interpretování kulturních obsahů a významů, jež lidé přikládají svým činnostem v zorném úhlu, stejně jako rozdílné způsoby "čtení" okolního světa, žité reality. Článek si klade za cíl pojednat o dvou zdánlivě protichůdných procesech zkoumání vizuality a vizuálních obsahů kultury - zkoumání kultury skrze analýzu a interpretaci vizuálních forem na jedné straně a zkoumání kultury skrze vytváření vizuáních obsahů na straně druhé. První část článku je zaměřena na zkoumání některých kulturních fenomenů skrz analýzu a interpretaci vizuálních forem.
Způsoby tohoto přístupu jsou ilustrovány důležitostí výzkumu vizuality pro lepší porozumění procesům utváření národa a národní identity ve státech, kde hrálo nacionalisticky orientované umění klíčovou roli (např. v Mexiku, Rusku a Turecku). V druhé části se zabýváme vytvářením antropologických filmů.
Konstrukce vizuálního programu interpretace se stala od druhé půlky 20. století jedním z hlavních přístupů kulturní antropologie. Hledání odpovídající formy multimediální antropologie má však několik problematických bodů.
Film jako vizuální produkt, reprezentující kulturní realitu je oknem, které nám poskytuje vidět více než textové interpretace, ale na druhou stranu uchopuje látku jednoznačněji, než se na první pohled zdá.