Cílem představovaného textu je teoreticky pojednat možnosti a problémy studia designu mezinárodních institucí. Na základě kritického rozboru literatury na dané téma poukazuji na tři klíčové důvody, pro které je většina existujících prací o designu z teoretického hlediska problematická, a které brání účelnému rozvoji studia designu institucí jako výzkumného programu.
Argumentuji, že s uvedenými problémy se můžeme produktivně vyrovnat návratem k původním, a nyní často opomíjeným, poznatkům institucionální teorie v mezinárodních vztazích, především důsledným pojímáním institucí jako nástrojů efektivního přenosu informací. Právě na základě takto přesně vymezen ého konceptu institucí je možno formulovat výzkumný program formálního institucionálního designu, který však bude zároveň brát vážně mocenskou a zájmovou povahu mezinárodní politiky, tj. který bude oproti četným současným pracím zabývajícím se designem institucí více vnímavý k základním realistickým poznatkům.
Kromě toho se orientací na informační funkci institucí přirozeně otevírá prostor pro aplikaci potenciálně vysoce relevantních poznatků z výzkumu tzv. organizační kybernetiky, na jejímž základě - jak argumentuji - je možno vyvinout nové metody diagnostikování fungování mezinárodních institucí, a která tak může pro jejich empirickou i teoretickou analýzu představovat významný přínos.