Institucionalizace neodpovědnosti, efektivity, nebo konformity? Reformy organizací veřejných služeb v teorii akontability
Abstrakt
Článek se zabývá některými aspekty reforem organizace veřejných služby v zemích EU-10, a to prostřednictvím teorie akontability. Nejdříve stručně shrnuji provedené reformy a jejich vnitřní protiklady.
Ukazuji, že tato vnitřní napětí jsou dána nejen zaváděním myšlenek New public managementu do zcela jiného kontextu, ale že samotné myšlenkové základy jednoho z klíčových cílů těchto reforem - zvýšení akontability (accountability) - jsou vnitřně rozporné. Pro pochopení této rozpornosti podrobně rozebírám různé významy akontability a ukazuji, jak se tento termín odlišuje od pojmu odpovědnost.
Následně se zaměřuji na přístup, který chápe akontabilitu jako druh sociálního vztahu mezi dvěma aktéry, ve kterém se jeden aktér (jednotlivec či instituce) zodpovídá za své jednání jinému aktérovi (fóru), který má právo toto jednání posuzovat, žádat jeho napravení a případně sankcionovat. Dále klasifikuji různé formy, kterých může akontabilita nabývat a vymezuji konfliktní cíle a očekávání, se kterými je spojována.
V druhé části analyzuji reformy v zemích EU-10. Formuluji tři teoretické propozice o podobě akontability a důsledcích, ke kterým může vést.
Jde o 1) přetížení akontabilitou a její "mnohasměrnost", která může vést k profesní dezorientaci; 2) hypertrofii hodnocení výstupů na úkor hodnocení procesů, která může vést k jevu, který označuji jako "institucionalizace konformity"; 3) asymetrii akontability, tj. nerovnoměrnému rozložení povinnosti skládat účty mezi různé aktéry, což může vést ke snížení pociťované spravedlnosti a legitimity.