Kapitola se zaměřuje na proměnu šesti typů sousedství v Praze. Lokální komunita popisuje zejména pomocí dotazníkového šetření, jehož otázky jsou zaměřeny na sociální vztahy uvnitř sousedství.
Vzájemná výpomoc, sociální normy a kontakty se podle autora liší v jednotlivých typech rezidenčního prostředí. Některé výsledky vybízejí k přehodnocení stereotypních představ o sociální kohezi zejména na sídlištích a ve čtvrtích vnitřního města.
Autor dokumentuje, že hlavním faktorem ovlivňujícím vztah k bydlišti je stabilita/fluktuace obyvatelstva.