Abstrakt
Objevná monografie vůbec poprvé v tuzemském kontextu zpracovává rané dílo R. Descartesa a přináší nový výkladový rámec jeho myšlení.
Interpretační důraz je kladen na funkci imaginace a obrazových strategií argumentace, které Descartes rozvinul ve svých pozdějších spisech ze 30. a 40. let 17. století. Východiskem analýzy je genetický výklad jeho raných textů, jež byly editory jeho sebraných spisů shrnuty pod název Cogitationes privatæ.
Tento textový korpus se datuje mezi léta 1619 až 1620, kdy Descartes započal pracovat na první textové vrstvě spisu Pravidla pro vedení rozumu. Jednotlivé části soukromých úvah nesou bizarní názvy, které bychom od apoštola exaktní racionality nečekali: Olympica, Parnassus, Studium bonæ mentis představující pandán k Pravidlům pro vedení rozumu, Physico-mathematica, Thaumantis regia.
S tímto korpusem textů souvisí i muzikologický traktát Musicæ compendium z roku 1618.