Abstrakt
Příspěvek se zabývá vznikem suverénní Republiky Slovinsko a s ním probíhajícím rozpadem Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Významnými kvalitativními mezníky těchto procesů bylo schválení nové ústavy z roku 1974, smrt Josipa Broze Tita, nadřazení republikové legislativy nad federální, vypuknutí desetidenní války a nakonec vyhlášení nezávislé Republiky Slovinsko a uznání její suverenity zbytkem Federace.
Příčiny rozpadu ale nelze hledat jen uvnitř samotné SFRJ, ale také v mezinárodní situaci té doby. Osamostatnění Slovinska proběhlo sice ve srovnání s ostatními částmi Jugoslávie relativně klidně a rychle, to ale neznamená, že si zaslouží menší míru pozornosti, která je mu všeobecně věnována.
Problematika rozpadu SFRJ a vzniku Republiky Slovinsko je nahlížena optikou liberální teorie mezinárodních vztahů, jedná se tak o příspěvek primárně politologickovědní, jehož hlavním cílem je prezentovat základní fakta daného tématu a následně se je pokusit obecněji interpretovat.