Abstrakt
Příspěvek se zabývá možnostmi a vhodností aplikace teorie konsociační demokracie na současný politický systém Republiky Bosna a Hercegovina. Teorie konsociační demokracie se stala jedním z nejdiskutovanějších teoretických konceptů politické vědy ve 2. polovině 20. století.
Pozornost si získala především postihnutím logiky fungování politických systémů demokratických zemí, které jsou vnitřně rozdělené. Nejznámějším představitelem a průkopníkem teorie konsociační demokracie je světoznámý politolog Arend Lijphart, z jehož díla primárně tento článek v teoretické rovině vychází.
Právě netradiční politický systém postdaytonské Bosny a Hercegoviny bývá často označován jako konsociační demokracie, přestože je jasné, že se v mnohých ohledech tomuto konceptu vzdaluje. Hlavním cílem článku proto je postihnout logiku fungování politického systému Republiky Bosna a Hercegovina a zhodnotit vhodnost označení tamějšího politického systému za konsociační demokracii.