Abstrakt
Článek předkládá přehled tématiky exorcismu v Bibli. Čtenář je informován o hlavních metodologických přístupech a s nimi spojenými obtížemi v současném bádání. První část pojednává o různých kategoriích démonů v Hebrejské bibli, o proměně teologického přístupu k nim v rámci izraelských dějin a o nečetných případech exorcistické činnosti ve Starém zákoně a v literatuře helénistického judaismu.
Studie se ale především zaměřuje na exorcistickou činnost Ježíše z Nazareta, která je interpretována jako jeden z mocných projevů eschatologické éry. Ježíšovy exorcismy jsou dosvědčeny v jeho logiích a v raně křesťanské tradici začleněné do synoptických evangelií.
Stále ještě není dostatečně objasněn problém, proč je tato tradice nepřítomná ve čtvrtém evangeliu. Je dost pravděpodobné, že autor Janova evangelia transformoval tuto starobylou tradici, kterou snad znal, do vlastní christologické perspektivy.
V Janově pohledu je tím podstatným exorcismem Ježíšovo vítězství lásky, kterou projevil na kříži. Poslední část studie se krátce zabývá exorcistickou činností rané církve, jak je zaznamenána ve Skutcích apoštolů.
V závěru se předkládá několik tezí a postřehů hermeneutického rázu.