Abstrakt
Článek ukazuje, proč je kodifikace španělštiny obtížný problém. Analyzuje různé aspekty, které je třeba brát při kodifikaci v úvahu: teritoriální a sociální rozrůzněnost španělštiny, historicky složitý vztah mezi evropskou a americkou španělštinou, dlouhou dobu vnímaný jako vztah mezi centrem a periferií, neexistenci propracované teorie spisovné normy a další.
Vývoj všech těchto problémů je zasazen do historického rámce, ukazujícího komplikovanost kodifikačního procesu u jazyka, kterým se mluví na tak obrovském území. Ukazuje se, že až donedávna žádná teoretická koncepce nepřinesla uspokojivé řešení situace.
Nejnovějším návrhem je koncept polycentrické normy, na kterém jsou založeny nejnovější kodifikační španělské příručky. Článek ukazuje, do jaké míry tento teoretický pojem řeší naznačené problémy, a posuzuje jeho aplikovatelnost na různé jazykové roviny. Analýza nové normy dochází k závěru, že jde o výrazný krok vpřed v dějinách kodifikace španělštiny.