Reklama, jakožto jedna z forem persvazivní komunikace, často užívá intertextové odkazy k přesvědčování, manipulaci a sedukci recipienta. Monografie analyzuje intertextové odkazy v reklamě a jejich distribuci dle typů pretextů, a to na základě teoretických podkladů.
První část publikace shrnuje relevantní teorie zaobírající se intertextovostí. Následuje bohatá analýza reklamních textů z hlediska intertextových a architextových odkazů.
Zdrojový materiál byl vybrán především z novin, časopisů, televize a rozhlasu, ale také z "outdoorových" reklamních ploch. Autoři reklam citují, rozšiřují, redukují či jinak aktualizují pretextové zdroje, zaměňují slova, užívají aluze atd.
Pokud je pretext vhodně vybrán, reklama má na recipienta větší manipulativní dopad.