Socioekonomický vývoj Bosny a Hercegoviny v letech 1948-1991 a jeho vliv na populační chování tamních konstitutivních národů
Abstrakt
Studie zkoumá dopady bouřlivého modernizačního vývoje Bosny a Hercegoviny po druhé světové válce, který zcela zásadně modifikoval původně téměř výhradně agrární a silně konzervativní venkovskou společnost. Příspěvek analyzuje, jakým způsobem a v jakém rozsahu socioekonomické změny ovlivnily nejen prostorové rozmístění obyvatel Bosny a Hercegoviny, ale i základní demografické komponenty (přirozený a územní pohyb obyvatelstva).
V jejich důsledku se populační vývoj země začal v socialistickém období výrazně geograficky polarizovat v dichotomii město versus venkov. Odlišné demografické chování a rozdílná mobilita jednotlivých konstitutivních národů Muslimů, Srbů a Chorvatů současně v zemi markantně proměnily jejich početní zastoupení.
Početní růst Muslimů a úbytek Srbů v Bosně a Hercegovině na pozadí politického a hospodářského kolapsu jugoslávské federace přitom představoval jeden z klíčových faktorů, jenž nevyhnutelně přispěl k výsledné eskalaci etnického napětí a následnému rozpoutání občanské války.