Studie zahrnuté do knihy se zaměřují na problematiku vztahů mezi češtinou a cizími jazyky ve vybraných dílech novodobé české literatury, Hlavní pozornost je věnována české próze druhé poloviny dvacátého století a počátku dvacátého prvního století (Vladimír Körner, Ladislav Fuks, Jáchym Topol, Jan Vrak, Petra Hůlová, Bára Gregorová aj.). Autor zdůrazňuje originalitu v užívání cizích jazyků u spisovatelů ovlivněných postmodernismem.