Studie se zabývá dcerou Přemysla Otakara I. Annou (1201/1204-1265), provdanou za slezského knížete Jindřicha II.
Pobožného. Anna patří do okruhu urozených žen, které pod vlivem duchovní atmosféry doby zvolily asketický způsob života spojený s charitativní a fundártorskou činností.
Největší inspirací jí přitom byly její příbuzné, tchýně Hedvika Slezská a mladší sestra Anežka Přemyslovna. Zakladatelským a dobročinným aktivitám se Anna začala samostatně věnovat až po tragické lehnické bitvě roku 1241, v níž padl její muž Jindřich II.
Pobožný. S pomocí svých potomků realizovala opravu kláštera minoritů ve Vratislavi, založila klášter benediktinů v Krzeszově, do Slezska uvedla řád křížovníků s červenou hvězdou, založila špitál sv.
Alžběty a především klášter klarisek ve Vratislavi, který se po pohřbu Anny Slezské stal mauzoleem slezských Piastovců.