Dle zažitého klišé bylo cílem hnutí za novou kulturu ("Májového hnutí") přinést do Číny demokracii a vědu. Ve skutečnosti ale vědecká práce a její významné postavy zůstaly a zůstávají ve stínu významných humanitních intelektuálů.
Jakým způsobem se jimi propagované ideály odrazily v práci skutečných praktikujících vědců? Na příkladu několika čínských matematiků generace Májového hnutí a generace následující se pokusím zdokumentovat vlivy působící z humanitní oblasti na nově se tvořící čínskou vědu. Zaměřím se na ideály vštěpované mladým matematikům - službu národu a zároveň otevřenost světu; na kanály působení na ně - organizaci vysokoškolské výuky, diskuse v nově vznikajících časopisech apod.; a na skutečné výsledky tohoto působení v jejich publikacích a jejich interakcích se světovou matematickou komunitou.