Abstrakt
V posledních desetiletích došlo k několika pozoruhodným objevům, které značným způsobem obohatily naše znalosti o problematice římsko-germánské koexistence a mocensko-politických procesech za vlády císaře Augusta. Jmenujme například ztotožnění lokality Kalkriese s dějištěm Varovy bitvy z onoho zlomového roku 9 n. l. nebo nález římského města ve Waldgirmes.
Toto sídlo má velký význam pro posouzení Augustovy germánské politiky, jejích stanovených cílů i konkrétní realizace a vypovídá o regionálně odlišném postupu při organizaci římské vlády na pravém břehu Rýna. Kontrola Rýnsko-Mohanské oblasti a Wetterau asi nebyla zajištěna podobně výraznou vojenskou přítomností jako ve Vestfálsku a na Lippe, kde se projevila především v táborech legií Haltern, Oberaden, Anreppen.
Zde uveďme také nově odhalenou fortifikaci u Olfenu, sloužící patrně jako zásobovací báze. Tábor Marktbreit na Mohanu zase koresponduje s možnou realizací tažení proti Marobudovi r. 6 n. l., přičemž centrum jeho říše se mělo nacházet v oblasti dnešních Čech.
Tím se přesouváme na naše území a k roli řeky Labe v koncepci římských zájmů. Rozvoj letecké prospekce spolu s aplikací přírodovědných metod znamená zásadní posun také v hodnocení římského zásahu.
V této souvislosti nastíním aktuálně řešený grantový projekt č. 623612 v rámci Grantové agentury Univerzity Karlovy v Praze s názvem ,,Římské pochodové tábory ve středních Čechách?-ověření jedné hypotézy archeologickým výzkumem".