Abstrakt
Konec demokracie v ČSR v roce 1938 a poválečná orientace republiky na Sovětský svaz nepřinesly tiskovému podnikání nic dobrého. Předválečný vydavatel DLZ a majitel tiskárny Ernst Bergmann odešel v říjnu 1938 do emigrace.
Po připojení čsl. pohraničí k třetí říši ztratily zde vydávané DLZ charakter tradičního regionálního listu a staly se tiskovým orgánem nově zřízeného landratu Č. Lípa.
Na konci roku 1940 je získal do vlastnictví Gustav Albert, majitel nevelké tiskárny v Novém Boru. Po skončení války přešla tiskárna do národní správy.
V listopadu 1945 přišel do České Lípy z Anglie Tommy Bergman, syn Ernsta Bergmanna a stal se národním správcem otcova podniku. Neúspěšně usiloval o navrácení arizovaného závodu a po únoru 1948 také emigroval.
V září roku 1949 byla místní tiskárna znárodněna a začleněna do národního podniku Severočeské tiskárny Liberec. V prosinci 1951 byl provoz tiskárny po 77 letech ukončen a její plán byl převeden do bývalé tiskárny Gustava Alberta v Novém Boru.
Zánik tiskárny Bergman v České Lípě úzce souvisel se zánikem klasického regionálního tisku v ČSR po roce 1945, resp. 1948. Studie sleduje poválečné osudy této tiskárny.