Článek analyzuje interpretační metodu Přemysla Blažíčka, založenou na fenomenologicky orientované filosofii a hermeneutice. Pokládá si otázku, zda lze interpretací přesáhnout literárněhistorický a formální rozbor literárních textů a poukázat na novou zkušenost se světem, která se čtenářovi nabízí.
Okrajově se snaží dopátrat filosofických základů, na kterých taková interpretace stojí.