Článek se zabývá rozdílným užitím přízvučné a nepřízvučné formy demonstrativa "ten" v projevech českých mluvčích při odkazování k vedlejším přívlastkovým větám. Ve standardním, většinovém užití je demonstrativum "ten" nepřízvučné, existují však typy kontextů, kde si toto zájmeno poměrně konzistentně vynucuje přízvučné ztvárnění.
Při odkazování k vedlejším přívlastkovým větám se přízvučné realizace profilují z reference k větám významově "klasifikujícím", naopak nepřízvučné ztvárnění koresponduje s užitím demonstrativa před větou "dourčovací". Provedený experiment naznačuje, že čeští mluvčí při řečové produkci tento významový rozdíl skutečně reflektují.