Abstrakt
Článek se zabývá syntaktickými a sémantickými omezeními reflexivní dekauzativizace sloves implikujících prostředek činnosti. Jeho cílem je nalézt odpověď na následující otázky.
Zaprvé, proč prostředek činnosti u reflexivních dekauzativ nemůže být potenciálně vyjádřen ve formě instrumentálu. Zadruhé, proč slovesa implikující prostředek činnosti nepodléhají reflexivní dekauzativizaci.
Odpověď na tyto otázky nabízí teorie, která rozkládá sémantické role na elementární syntaktické rysy (podle Reinhartové, 2002), což umožňuje přesně popsat význam sloves a jejich sémantické participanty. V článku se dochází k závěru, že sémantická role prostředku činnosti předpokládá přítomnost kauzativního rysu, který však v dekauzativních strukturách vždy chybí.
Dále se upozorňuje na to, že reflexivizace sloves implikujících prostředek činnosti je možná, ovšem s odlišnou, pasivní či mediopasivní interpretací. V závěru se poukazuje na to, jakým způsobem může být tato lingvistická analýza využita ve výuce češtiny pro cizince.