Jakub Deml korespondoval s řadou výtvarných umělců, z nichž mnozí také ilustrovali jeho knihy, nejdůležitějším z nich byl František Bílek. Tyto dopisy, ale i studie a kritiky, které o nich napsal, ukazují, že Demlův styl psaní byl blízký výtvarnému vidění.
Zdrojem obrazovosti Demlova stylu bylo nejen výtvarné umění jeho přátel, ale také poezie Otokara Březiny a Bible, především Zjevení svatého Jana. Skrze výtvarné umění se tak otevírá nová perspektiva, jak zkoumat dílo Jakuba Demla.