Komparativ v korpusu: explanace morfematické struktury českého stupňování na základě frekvence tvarů
Abstrakt
Cílem článku je podrobně prozkoumat morfologické vyjádření komparativních a superlativních syntetických tvarů českých adjektiv a ukázat roli frekvence při vysvětlování jejich struktury. Na základě funkčních přístupů založených na jazykovém užívání (role frekvenčních efektů a vztah mezi frekvenčními asymetriemi a univerzálními morfosyntaktickými asymetriemi) a na základě přirozených psaných dat z Českého národního korpusu bylo formulováno osm hypotéz o vztahu mezi frekvencí a formálním vyjádřením českých komparativních tvarů.
Hlavní část textu sestává z detailní analýzy a examinace daných hypotéz, navíc je představena úplná klasifikace komparativních forem (za účelem průzkumu několika frekvenčních efektů). Článek dochází k dvěma hlavním závěrům: 1) redukční frekvenční efekt hraje významnou roli mezi komparativními tvary, 2) frekvence přispívá k vysvětlení formálních vztahů v jednotlivých typech (třídách komparativních tvarů). Obecně se frekvence ukazuje jako dobrý analytický nástroj, který může - za kontrolovaných podmínek - naznačovat a vysvětlovat, proč jsou jazykové struktury právě takové, jaké jsou.