Abstrakt
Obsah učiva každého vzdělávacího předmětu je zakotven nejen v závazných kurikulárních dokumentech, ale také v příslušných učebnicích a jiných výukových / učebních materiálech. V případě literární výchovy je podstatná část obsahu učiva konkretizována (a tím implicitně formulována) v čítankách. Článek kriticky připomínkuje podobu zadání otázek, úkolů a námětů k činnostem ve vybraném vzorku čítanek pro první i druhý stupeň základní školy, neboť právě podoba zadání udává podobu žákovy komunikace s literárním textem i podobu učitelovy práce s textem.
Výsledky analýzy jsou shrnuty do dvanácti tezí, u nichž autor uvádí některé konstruktivní návrhy řešení a příklady vybraných čítanek, které se s problémem dobře vyrovnávají a přispívají dle názoru autora ke smysluplné literární výchově. Autor upozorňuje na obecnou problematiku formulace otázek a úkolů v literární výchově, neklade si za cíl tvořit ucelený adresný žebříček používaných čítanek.