Abstrakt
Habere non potest Deum patrem qui ecclesiam non habet matrem. - Nemůže mít Boha za Otce, kdo nemá církev za matku (sv. Cyprián, De ecclesiae unitate 6).
Církev v průběhu dějin získávala ve svém prostředí nejrůznější relevance (společenské, kulturní, náboženské, charitativní). Nový smysl existence církve v současném světě předložil II. vatikánský koncil.
Odtud vychází celá řada podnětů k chápání identity církve. Jestliže společenskou i kulturní hodnotu církve můžeme napříč dějinami považovat za přijatou, její náboženskou a specificky teologickou vlohu bylo třeba v minulosti i dnes apologeticky obhajovat a teologicky založit.
Mezinárodní konference Církev a II. vatikánský koncil chce ukázat na komplexní perspektivu, v níž se dnes identita církve pojímá. Statut vědeckého pojednání o církvi se bude prezentovat především z teologické perspektivy a bude zkoumat, nakolik je tento přístup nutný pro zachování integrity identity církve.