Publikace čerpá materiál zejména z díla českých profesorů pražské univerzity v 17. století. Její obsah se dělí na 11 částí v návaznosti na pojem stvoření podle jednotlivých druhů stvořených jsoucen.
První kapitoly pojednávají o filosofickém pojmu stvoření jakožto produkci jsoucna z ničeho. Následuje problematika biblického šestidenní s detailním popisem výsledků Boží tvůrčí aktivity (prostředí nebeské a pozemské).
Další části se obírají otázkou stvoření člověka jakožto Božího obrazu a lidskými vlastnostmi, zejména nesmrtelností duše. Dále rozebírá autor problém pádu prarodičů do stavu dědičného hříchu.
Závěrečné partie publikace tvoří hypotetické úvahy o stavu světa, kdyby nebylo došlo k pádu lidí do hříchu.