Abstrakt
Autorky v kapitole popisují, jak se imigranti vypořádávají s překážkami, které plynou z vnímání jejich statusu v komunikaci s příslušníky majority jako druhořadého. V první části ukazují, jak významná je pro život imigrantů skutečnost, že jsou vnímáni především jako cizinci.
V druhé části v návaznosti na dvojdimenzionální koncepci nerovnosti Nancy Fraserové zdůrazňují, že imigranti se vedle problému uznání vyrovnávají i s nerovným přístupem ke zdrojům. Tento problém je ale, jak se zdá, časem snáze překonatelnější než nedostatek uznání.
V třetí části kapitoly se autorky zabývají strategiemi, jimiž se imigranti snaží překonat problémy, s nimiž se potýkají. V této souvislosti ukazují, jak mohou bezděčně přispívat k reprodukci svého znevýhodnění a jak se tím vlastně podílejí na udržování obrazu imigranta jako odlišného, ne-normálního a právem odděleného od většinové společnosti.