Plenární přednáška byla zaměřena na ukázku možné cesty, jak přesměrovat zájem učitele a jeho žáků o problémy jako nástroje pro klasifikaci žáků a jejich zařazení do skupiny podle výkonů ve školní matematice, na problémy samotné. Bylo ukázáno, jak lze rozvíjet "kulturu řešení problémů" u žáků i učitelů, způsoby, jak žáky změnit na "experty" pro problémy a jejich řešitelské strategie.
Výsledkem by mělo být, že žáci začnou pohlížet na problémy jako na nutné prostředky pro svůj vlastní rozvoj. Představené aktivity byly analyzovány v rámci Teorie didaktických situací v matematice s cílem získat hlubší vhled do podmínek, za nichž představený přístup k řešení problémů a využití získaných zkušeností zvyšuje "kulturu řešení problémů".