Hispanoamerický modernismus je v tomto textu pojat jako varianta "univerzální krize" konce 19. stol., přičemž v jeho rysech hledá ty, které budou mít význam pro celé 20. stol. Při hledání autentičnosti, jak v rovině kulturní identity, tak v rovině radikalizace básnického výrazu, se ukazují překvapivé afinity ve vzdálených zemích, jako je tomu např. v případě estetické koncepce José Martího a českého esejista F.X. Šaldy.