Již delší dobu je známa souvislost mezi peptidem ß-amyloidem (Aß) a Alzheimerovou nemocí (AD). Původní hypotéza považující za hlavní toxickou formu Aß nerozpustné extracelulární plaky je dnes již překonána a zájem se upírá k rozpustným formám Aß a jejich působení uvnitř buňky.
Je známo mnoho intracelulárních proteinů interagujících s Aß, mezi nimi též mitochondriální enzym amyloid vázající alkoholdehydrogenasa (ABAD). Vazba Aß na tento enzym poškozuje zatím ne zcela známým mechanismem mitochondrie a v konečném důsledku vede až k zániku buňky.
V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky o enzymu ABAD, jeho roli v rozvoji AD a možnostech ovlivnění interakce ABAD-Aß jako potenciálním cíli pro farmakoterapii tohoto závažného onemocnění.