Jazyk protirevoluční propagandy. Kritická analýza diskurzu česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce
Abstrakt
Předkládaný příspěvek se zabývá diskurzem česky psaných propagandistických tiskovin, které vycházely v 90. letech 18. století se záměrem přesvědčit obyvatelstvo o špatnosti francouzských revolučních myšlenek, a jeho vztahem k diskurzu tiskovin zábavně-naučných, jež byly před revolučním obdobím i během něho vydávány týmiž autory - převážně českými buditeli sdruženými kolem V. M.
Krameria. Jde o to, zjistit, do jaké míry se oba diskurzy prolínají, resp. jak blízko k sobě má jistá "disciplinační" tendence osvícenské literární produkce a přesvědčovací techniky protirevoluční propagandy.
Za pomoci kritickoanalytické metodologie Normana Fairclougha se proto nejprve zkoumá žánrová různorodost textů a autorský styl a následně základní principy protirevolučního diskurzu (ve smyslu "ustáleného způsobu zobrazování"). Článek se tak snaží poukázat na určité shodné rysy obou druhů textů (předstíranou dialogičnost, absenci argumentace nebo jejich dichotomickou konstruovanost) a tím upozornit na přímou souvislost mezi ukázňovacími a propagandistickými strategiemi.